Filmové a divadelní kostýmy jsou druh umění, který dotváří celkový dojem z představení nebo filmu. Galerie AzeReT představuje návrhářku významných kostýmů Šárku Hejnovou-Svobodovou.

Projekt DŮM, který v lednu 2012 uvedou režisérka a výtvarnice Biljana Golubovič a fotograf Dragan Dragin, vypráví o osudu jednoho pražského secesního domu a loučení se s ním. 20. a 21. ledna od 19 h bude v NoD za přítomnosti performerů a několika původních obyvatel domu uvedena premiéra dokumentárního filmu. Svědectví o domě bude představeno i formou performance a fotografické výstavy.

Každý člověk má v hlavě svůj interní svět, který je projekcí toho velkého vnějšího. Projekcí zkreslenou a vybarvenou svou osobitou optikou. Nemusí nutně každý vidět černou jinak (i když není žádný důkaz, že pod slovem „černá“ všichni vidí a představují si stejnou barvu). „Jen“ vnímáme po svém. Většinou ten osobní svět zůstává skryt hluboko v mysli. Americký fotograf David LaChapelle jej spolu se svou vizí ukazuje v Rudolfinu.

Už jste někdy poskytovali první pomoc uprostřed hloučku čumilů, neschopných byť jen zavolat záchranku? Anebo jste se spíše našli uprostřed davu jako pozorovatel, který – jak přikován – tu neobvyklou událost s podivně zvrhlou zvědavostí sleduje? Nezoufejte. Z pohledu sociálních psychologů jste běžný, zcela zdravý, průměrný jedinec, zatímco před vámi se na kolenou činí skutečný hrdina.

„Corrida je boj člověka a zvířete, v podstatě starý jako pravěk; má všechnu krásu boje, ale má i jeho bolest.“ Karel Čapek na výstavě galerie Vernon Tauromaquia, tváří v tvář býku, kterou můžete vidět v Obecním domě.

Pochmurnost a omšelé pozůstatky dávné minulosti, ale i uvolněnost a náznaky optimismu jako při příchodu jara po dlouhé a studené zimě. To vše se mísí a promlouvá z fotografií Jiřího Hanke na výstavě Kladno – 80. léta v Leica Galery ve Školské ulici.

Co je to autorství? Je možné věřit fotografickému médiu, když vytvořit montáž je tak snadné? A jak se coby fotograf zachovat tváří v tvář utrpení? Manipulují s námi média prostřednictvím obrazu, který nám předkládají?

Do Prahy míří šestý ročník festivalu současného umění This Is Not Another Biennial, zkráceně Tina B. Letos s předem daným tématem ART–ECO–BIO. Od 20. října do 13. listopadu budou vystavena nekonvenční „zelená díla“ po celé Praze, a to hned na několika místech zároveň.

Dost už bylo šokujících výstav. Kontroverze v Rudolfinu láká na pohled do právní historie fotografie a ptá se na klasickou otázku, zda je samotná fotografie uměním.

Do 30. října můžete v Letohrádku Hvězda navštívit výstavu Surrealistická východiska 1948–1989: odklony / návraty / přesahy. Pojítkem dosud poměrně málo známých děl je fakt, že vznikala mimo oficiální, komunistickým režimem podporovanou kulturu.

Jsem středobodem svého světa. Jsem bodem, kolem kterého se vše otáčí. Jak jinak ale mohu vnímat svět než skrze sebe?A kdy se zdravá sebestřednost mění ve škodlivou sebezahleděnost?

Pokud máte pocit, že vás obklopuje česká upachtěnost a všudypřítomný nevkus, výstava NOW and WOW v Langhans Galerii pro vás bude vysvobozením.

Za prvotní myšlenkou, jež byla inspirací pro první výstavu velmi podobnou té současné pražské, stála láska. Kdesi v Německu jistý muž najednou oslepl a jeho manželka se zachovala velmi netradičně. Nechala totiž celý byt absolutně zatemnit, aby měli alespoň doma oba stejné podmínky. A právě takové vyrovnání podmínek s nevidomými okusí každý návštěvník Neviditelné výstavy na vlastní kůži.

Už dlouho neplatí, že Bohnice rovná se areál pro nemocné pacienty. Kromě tradičního festivalu Mezi ploty se v areálu léčebny totiž nachází také klub V. kolona, který spadá pod místní příznačně nazvané Divadlo Za Plotem. A právě zde do 29. března probíhala výstava s názvem „Ženské závislosti“.

Představte si, že máte rádi určitého umělce, kterému se u nás poprvé konečně uspořádala výstava. Takže se na ni asi těšíte, to je logické. Tudíž si vyšetříte jedno celé odpoledne, abyste měli dost času si jeho dílo v originálech náležitě vychutnat, vezmete s sebou podobně postiženého jedince a máte svátek.

V nejvyšším patře věže Centra DOX je od 27. 1. do 18. 4. 2011 umístěna železná konstrukce kostela od Juana Garaizabala: Understanding Bethlehemskirche (Porozumění Betlémskému kostelu). Monumentální kovový model o výšce 4,75 m patří do cyklu Memorias Urbanas (Paměť měst).

Evě Votavové alias Efce rostou fluorescentní 3D objekty pod rukama jako houby po dešti.