úvodník | co abych Tě, drahá, oběsil?
Už jste někdy přemýšleli o tom, jak byste chtěli být pohřbeni? Mě k takovým úvahám paradoxně přivedli samotní dárci mého života.
Už jste někdy přemýšleli o tom, jak byste chtěli být pohřbeni? Mě k takovým úvahám paradoxně přivedli samotní dárci mého života.
Svět je posedlý honem za praktičností. Internet nedávno oběhla fotka matky, kterak kojí z každého prsu jedno dvojče, u toho škrabe brambory a ještě si s naučným CD opakuje španělská slovíčka. Designéři se předhánějí v počtu funkcí, které dokážou nacpat do jednoho předmětu. Kdo by se dnes ale chtěl zabývat věcmi naprosto nepoužitelnými?
Čtení o ženách, ale nejen pro ně – to je devíza aktuálního čísla. Ne, z Kulturní Pecky se nestává feministický časopis, zůstává stále genderově vyvážená (i proto bude jedno z následujících čísel věnováno mužům).
Po obou stranách vstupního koridoru galerie v Městské knihovně byly během výstavy street artu a graffiti (Městem posedlí) vyskládány krabice. Nejprve je otagovali vystavující umělci, na zbylých plochách si značkovali své teritorium návštěvníci.
Obchod s kompletním sortimentem pro pěstování rostlin nejen pod umělým osvětlením GROWSHOP byl prvním svého druhu v Čechách i v zemích bývalého východního bloku. Letos oslaví již 15. narozeniny.
Jsou sporty, o kterých si někdy nejsem jistá, zda skutečně existují. Dveře do fantastického území mi otevřel šachbox.
Starý mládenec, to není v žádném případě pouze muž. Takovým klasickým starým mládencem se může stejně dobře stát i žena. Nikoli stará panna se sedmi kočkami, ale zcela obyčejná, moderní holka, která rázem zčervená při nečekaně položené otázce: „A jak se ta postel vlastně rozbila?“ Dostat se do staromládeneckého stavu je až překvapivě jednoduché. Stačí se několikrát spálit.
Odpoledne, nenamalovaná, lehce rozespalá a naštvaná vybíhám s pytlem odpadků. Ve výtahu potkám sousedku. Přísahám, že ji vidím tak potřetí v životě.
Dne 13. 11. 2012 byl Facebookem zablokován účet měsíčníku Kulturní Pecka, který zde bohužel chybně, avšak stejně jako mnoho dalších kulturních subjektů, působil jako osoba, a to od začátku existence (14. 6. 2009). Tímto krokem se však deaktivovala i Facebooková stránka Kulturní Pecky a není nyní možný ani přístup ke správě skupiny Kultura zadarmo (https://www.facebook.com/groups/98024998646/). Zmizelo také velké množství dat v podobě fotek, přátel, provázání s dalšími kulturními subjekty napříč celým kulturním spektrem, nemáme nyní možnost podpory nám sympatických akcí, sdružení, spolků. Kulturní Pecka byla s Facebooku vymazána.
Peter Hudson, autodidakt a vizuální umělec, narozen v Kozorohu, pracující s pohybem, světlem a sochami. Pokud máte sklony k epileptickým příhodám, raději si jeho pozdější videa odpusťte.
Snažím se nekonzumovat příliš zbytečných zpráv, které tak štědře servírují v tisku. A tak lovím informace převážně na síti mezi blogery. Na jedné z mých oblíbených stránek jsem se dočetla tuto zajímavost: Člověk se stává profesionálem, pokud určitou činnost vykoná desettisíckrát.
Na prst nos nebo pinďu, můžete si vybrat, je tu i jeden na krk a pak taky uši na cípy košile, pokud by ty vaše nestačily a taky ještě zuby
z nehtů.
Atmosféru kina nenahradí televize ani promítání na stěnu proti gauči. Ta sounáležitost s ostatními zpestřuje filmový zážitek. Pravidla kinového sdílení totiž nejsou pevně definovaná. Vytříbené způsoby diváků začínají vyplouvat na povrch záhy po zhasnutí světel v promítacím sále.
„Potkáme se dneska večer?“ Přečetla si novou zprávu a radost se jí rozlila po celém těle. No konečně! Už si myslela, že mu to bude muset nějak říct sama. Feminismus, že jo.
Foodporn. Pro mnohé pojem neznámý. Přesto je realitou denně prožívanou, požívanou. Stačí se rozhlédnout v restauraci. Snadno je identifikujete podle slastných či naopak zcela znechucených výrazů.
Stalo se v létě, ve kterém se kdekdo chystal z města. Tomu, kdo už má svůj díl odpočinku vybraný. Kamarádi zaúkolovali. Jen pohlídat domácího mazlíčka – třeba kočku. Na péči prý úplně nenáročnou. Když ptáčka lapají… určitě to znáte.
Asi jen čtyřicet, odpovídám na dotaz, kolik mám párů bot. Lstivě ale nepočítám ty, co jsou na chalupě „do lesa“. Proč tedy doma pořád o nějaké zakopávám?
| 2009–2013 © KULTURNIPECKA.CZ Všechna práva vyhrazena. Bez písemného souhlasu redakce je další šíření obsahu webu zakázáno. |
[o] |