„Hledal jsem intenzivní text, který by mohl sloužit mému způsobu radikální interperetace. Takový text, který by byl autorskou výzvou. A Joseph Conrad tyto vstupní podmínky splňoval dokonale,“ shrnuje David Jařab důvody, které jej vedly k volbě právě tohoto nepříliš odlehčeného románu. Vůbec první převedení tématu na česká divadelní prkna si vzal na bedra soubor pražského Divadla Komedie.

V zaplivaném lokále je kolem velikého stolu pohodlně usazeno několik štamgastů. Nevědí přesně, kolik vypili piv a kolik panáků, nebo jestli si objednali dvojku červeného či bílého. Za cigaretovou clonou vykukuje barmanka a doufá, že dnes večer si pro jejího zamilovaného hosta manželka nepřijde. V tom se jeden z mužů sedících za půllitrem zvedne a zvolá: „Její problém je, že nešuká. Kdyby alespoň trochu šukala. Ale ona nešuká nikdy!“

Kdybych mluvil německy, pokusil bych se vás v úvodu pobavit nějakou vtipnou jazykovou hříčkou. Takhle mi však nezbývá než lakonicky poznamenat: šestnáctý ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka nabídl inscenace založené především na textu. Jednalo se, jak už název napovídá, o německy hraná dramata.

„Festival je určen výhradně divadelním pedagogům, kritikům a teoretikům, kulturním redaktorům a praktickým divadelníkům, stejně jako studentům vysokých škol [...] – tedy všem, kdo mají divadlo jako hlavní náplň pracovní či studijní,“ píše Pavel Šimák, šéf činohry Národního divadla moravskoslezského (NDM). Řeč je o OST-RA-VARu, netradičním divadelním festivalu v Ostravě. Jeho hlavním smyslem je prezentace toho nejlepšího, co se na ostravských divadelních scénách za poslední rok vytvořilo, tomu nejnáročnějšímu publiku.

O ženách se říká, že jsou mostem mezi generacemi. Iveta Dušková takový most tvoří i mezi ženami jako takovými. Je matkou, babičkou, manželkou, pozitivní ženou několika profesí, píšící o ženách, hrající s ženami.

„Jednou mi někdo řekl, že žiju v minulém století. Tak jsem si řekla, že nebudu ironická a dovolím si podívat se tam. Abych toho ale byla schopná, musela jsem se naučit zastavit se.“

Rekonstrukce. Čekáme ji u zchátralých domů, u svého nového bytu, u vzpomínek a obzvlášť u policejního vyšetřování. Předpokládali byste však, že se s ní setkáte na jevišti? I to je ale možné. Přesnou a faktickou rekonstrukci „Mašínů“ si pro diváky připravili studenti DAMU v režii Oldřicha Havelky ve hře Já, hrdina.

NoD se letos rozhodl nadělovat studentům celý prosinec. Ti, kteří si chtějí od vánočního shonu trochu odpočinout, si mohou zajít do NoD na některou z tamních akcí jen za 60 Kč a ušetřit tak spoustu peněz na dárky.

Tanečnice, performerka a divadelní režisérka Iona Mona Popovici vstupuje na prkna Alfreda ve dvoře s představením, kde slov není třeba. Osobitá choreografie zaměřená na detaily a podstatu pohybového znázornění děje nenechá ve vzduchu viset jediný otazník. Přesvědčit se můžete sami na listopadovém představení Work in Regress pt I. & pt II

Lenka Vágnerová a Pavel Mašek, kmenoví tanečníci souboru DOT504, se rozhodli oslovit známou autorskou dvojici SKUTRu Lukáše Trpišovského a Martina Kukučku. Výsledkem je komorní celovečerní dílo s pracovním názvem TWINE, kde se jako host představí Petr Vančura.

Masochisté to mají v dnešní době opravdu těžké. Aby dosáhli svého cíle, nestačí BDSM komunita, Kaufland a ani brigáda u vysokých politiků.

Nultý ročník Akcentu – mezinárodního festivalu divadla s přesahem – proběhl loni na podzim v Praze a v Banské Bystrici. Od 15. do 20. listopadu se letos v Divadle Archa a v jeho okolí uskuteční oficiální první ročník.

Co se stalo, když Nora opustila manžela aneb Opory společností (1979), dramatická prvotina Rakušanky Elfriede Jelinkové, se v režii Michala Dočekala představuje již druhou sezónu na prknech Nové scény. To jí však nijak neubírá na naléhavosti.

Splést se může každý. Ovšem omluvit se, a navíc tak, aby to chytlo u srdce, to dokáže málokdo. Třeba Pavel Kohout spolu s hudebním doprovodem Miloše Černého a herecké podpory Ondřeje Kavana.

Knihu Mariuse Szczygieła Gottland není nutno dlouze představovat. Je možné zachytit všechny zákruty a spletitosti české historie i na divadelních prknech? Po ostravském Divadle Jiřího Myrona se o to pokouší i Švandovo divadlo na Smíchově.

Pražské Divadlo Letí se opět vrací do Brna. Po úspěšném jarním hostování s inscenací Zpověď masochisty přiváží 6. listopadu 2011 do brněnského HaDivadla inscenaci zcela odlišnou. Švédské gay monodrama Po Fredrikovi, které mělo premiéru v září ve Švandově divadle, bylo již s úspěchem uvedeno na mezinárodním festivalu Divadlo jednoho herce.

Hlavními tématy Alfreda ve dvoře a produkce Motus pro letošní rok jsou děti, dospívání a rodina. Jedním z projektů, který tato témata divákům přibližuje, jsou „Mraky“ kolektivu Handa Gote Research & Development ve spolupráci s Veronikou Švábovou.

V úvodu sezóny 2011/2012 uvádí Experimentální prostor ROXY / NoD ve světové premiéře novou inscenaci tandemu Kolečko – Svoboda s názvem Vejce. Tyto pány můžete znát třeba díky jejich úspěšných hrách Jaromír Jágr, Kladeňák, Láska, vole nebo Pornohvězdy.